Jaký dron pro začátečníka?

Výběr dronu se může zdát složitý, trh se neustále rozrůstá a různí výrobci každou chvíli představují nové a nové modely. Dnes je na trhu už spousta dronů, že se v tom může člověk začít ztrácet. Obzvláště budeme-li se bavit o čínských výrobcích. Takže je celkem logické, že spousta lidí začíná uvažovat nad tím, že by si také pořídila malou kvadroptéru. Udělat si snímky dovolené z ptačí perspektivy je velmi lákavé. Jenže jaký dron pro začátečníka koupit?

V prvé řadě je třeba položit si otázku, kolik do toho chci dát peněz. Rozpětí je celkem široké. Lze pořídit dron za cca 600 Kč, ale i za 80 tisíc korun. Další otázkou by mělo být, na co chci dron využít? Pokud jde jen o to vyzkoušet si to, tak asi nemá smysl kupovat něco drahého. Zároveň je třeba očekávat, že to nebude nic extra a že se to bude blížit spíše RC modelům. Stačí jen otevřít Aliexpress, vybrat si model a koupit. V této cenové relaci je všechno plus mínus podobné.

Čína

Odtud pochází největší množství strojů a také nejznámější výrobce dronů DJI (Dà-Jiāng Innovations). Na výběr jsou drony bez kamery nebo s kamerou. Budu se zabývat převážně těmi s kamerou, jelikož většina by ho ráda využila jako zdroj fotografií. Velikost nejlevnějších dronů začíná kolem 6 cm ve složeném stavu. Je to opravdu drobeček, který se vejde do kapsy. Většina se chlubí duální kamerou, rozlišením 4K nebo 8K, dlouhou výdrží, dosahem atp. A tady nastává první zádrhel. Čínští prodejci udělají cokoliv, aby prodali své zboží. Z toho plyne:

Nevěřte všemu, co prodejci píšou.

Co získám za 600 Kč?

Za takovou částku lze koupit mini dron, který se vejde do dlaně. Má duální kameru, dálkový ovladač na tužkové baterie, 10 MPx rozlišení, aplikaci na ovládání, dosah max. 150 m (s video přenosem do telefonu cca 30 m) a výdrž 15 minut. Tím to tak nějak končí.

Ovšem co se týče kamer, není to nic slavného. Duální kamera znamená, že jedna kamera je umístěna v čele s možností naklápění v nějakém úhlu a druhá je ze spod pro pohled pod ním. Rozlišení kamery je jedna část. Ta druhá část je velikost čipu a jeho výrobce. A jelikož u těchto dronů nemůžeme očekávat čipy od Sony, je jasné, že kvalita je nic moc. I když by to některým mohlo stačit, tak je tu mnohem větší problém, než velikost čipu a rozlišení.

GIMBAL

Toto cizí slovo v sobě skrývá mnoho. Jde o součástku stabilizující kameru. Pokud bych to měl jednoduše popsat, tak toto zařízení v sobě skrývá servomotorky a gyroskop, které se snaží udržet kameru v rovině. Pokud letí dron a my chceme, aby se posunul horizontálně například doprava, tak se kvadroptéra nahne na pravou stranu a tím dojde k jeho přesunu. Gimbal při tomto manévru stále drží kameru v rovině. V obrazu tak není vidět, že by byl nakloněný v nějakém úhlu. Lze se setkat s 2-osým nebo 3-osým (anglicky 3-axis gimbal).

Levné drony gimbal nemají. Jejich kamera je napevno připevněna k tělu. To znamená, že obraz z takového dronu bude reagovat na všechny náklony, otřesy, atp. A bohužel fyzika je v tomto směru neúprosná a venku neexistuje bezvětří. Vždy bude ve větších výškách foukat nějaký ten vítr. Takže každé mírné opření větru do těla má za následek pohnutí celým dronem a i celým obrazem z kamery. Navíc vrtule sami o sobě budou produkovat vibrace do celého dronu. Výsledek tedy vypadá jako záznam z kamery z roku 2005. Kvalita nic moc, obraz je trhaný, roztřesený. Po pár vteřinách se na to nedá dívat. Vlastně z toho nejde nic pořádně vidět. O tvorbě fotografie můžeme jen snít.

GPS

Další dle mě celkem podstatná věc je absence GPS. Když foukne vítr do dronu, tak se prostě posune v závislosti na síle větru. Také se ale posune s naší reakcí na ovladači vykompenzovat tuto odchylku. Výsledek bude opět rozmazané video. Funkce GPS má tedy na starost, udržet ho tam, kde ho „necháte“. Tam bude stát, dokud nedostane jiný příkaz. Může foukat, jak chce, bude tam. Samozřejmě i toto má své limity.

Senzory

Detekce překážek je už menší problém, může ale dost pomoci s letem, aby dron nevletěl do stromu nebo jiné překážky. Stále je třeba mít dron na očích. U dražších strojů lze senzory nastavit. Resp. reakci, když na překážku narazí. Může se zastavit, nebo ji obletět. A i když má dron senzory, pořád je lepší na ně plně nespoléhat a mít přehled o okolí kolem dronu.

Nicméně všechno si můžete ověřit i sami. Výhoda je, že pokud si například na Ali vyberete nějaký ten malý dron, určitě si jej už někdo před Vámi koupil. A je dost možné, že o tom natočil video a dal to na Youtube. Takže nejlepší před koupí je otevřít Ali a YT, najít si dron, název napsat na YT a kouknout, jestli to už někdo testoval. Vybral jsem jednoho zástupce, kterého už někdo testoval, tak se můžete podívat, jak vypadá jejich video výstup a ovládání.

Víc peněz, víc muziky

Pokud tedy chcete slušné fotografie či videa, je potřeba si připlatit. Zde se dostáváme na hranici cca 200 USD (cca 4500 Kč). Opět jsem vybral nějakého zástupce v podobě modelu KF101, nicméně značka zde nehraje moc velkou roli.

Dron obsahuje GPS i 3-osý gimbal. Což je takový základ pro hezké fotky. I když tu stále nejsou žádné senzory proti překážkám, už s tím lze něco v klidu vyfotit. Aplikace umí sledovat předměty a osoby, následovat je, nebo se pohybovat pomocí předem zadaných bodů. Taky je podstatně větší. Ve složeném stavu cca 20 cm. Dálkový ovladač má v sobě zabudovanou baterii, takže odpadá neustálá výměna AA baterií. I dosah je o dost lepší. 500 m za ideálních podmínek, což není skoro nikdy, takže reálně to může být kolem 300 m. To je ve většině případů dostačující. Délka letu se pohybuje kolem 25 minut.

Na YT jsem opět našel video, kde je krásný test. Jaká je aplikace, jak se s ním létá a hlavně jak natáčí. Už na první pohled je vidět velký rozdíl. Zatímco za 600 Kč získáme spíše hračku, tady už lze pořídit fotky a video třeba z dovolené.

DJI Mini 2

Ačkoliv je DJI čínská společnost sídlící v Šen-čenu, patří mezi technologické špičky v oblasti spotřebitelských dronů. Vyrábí modely jak pro amatéry, tak i pro profesionály. Drony DJI pomáhaly natáčet například seriál Game of Thrones. Dnes patří pod DJI i švédská špička v oblasti fotoaparátů a objektivů Hasselblad.

DJI Mini 2 je jeden z jejich nejmenších dronů pro amatéry, spolu s modelem Spark. Oproti jiným levným čínským modelům je kvalita vidět napříč celým strojem. Je to poctivý kus stroje s kvalitním výstupem. Pro někoho, kdo chce společníka na cesty a zároveň nepotřebuje profesionální zařízení je to ideální volba. Sice stojí dvojnásobek toho, co například KF101, lze tady říci, že dvakrát větší cena, rovná se dvakrát více muziky. Cena se pohybuje kolem 13 000 Kč. Což je cena levné zrcadlovky.

Rozlišení 4K, 3-osý gimbal, GPS, vestavěná baterie v ovladači, výdrž 31 minut ve vzduchu a 6 km dosah (za ideálních podmínek) a mnoho dalšího. Říkáte si, vždyť to je skoro stejné jako u toho modelu z Ali. Ano. Ale tady přichází na řadu kvalita a velikost čipu pro kameru, která prostě umí udělat hezčí snímky, než zmíněný dron z Ali. Jelikož je DJI na trhu už pěknou řadu let, má vyladěný software na ovládání. Další věcí je to, jak se kvadroptéra ovládá. K tomu přispívá ergonomický ovladač, který je ze spod pogumovaný, takže se hezky drží. Dále elektronika, která hýbe samotným dronem. Není to jako RC model, u kterého když pohnete páčkou doleva, dron zmizí v keři. Všechno je to udělané tak, aby se daly pořídit nejlepší záběry. Ladnost a přitom lehkost, jednoduchost. Rychlost pohybu lze měnit přímo na ovladači (normální režim, cinema, sport). A to lze ještě v aplikaci upravit. I v cinema režimu mi přišli některé reakce moc rychlé, tak jsem si je upravil. A co je určitě jedno z dalších velkých plus je servis a záruka. Ačkoliv lze na Ali zboží reklamovat, často se to neobejde bez zaslání do Číny a to nebývá zrovna nejlevnější. DJI má spousty servisů a poboček po celém světě.

Jak Mini 2 létá a jak točí video se můžete mrknout třeba na recenzi od České firmy DronPro, která tyto drony u nás prodává.

Hubsan ZINO Pro Plus

Další zajímavou alternativou k DJI může být Hubsan. Také čínský výrobce, konkurence pro DJI používající čipy od Sony.

Jako největší plus zde vidím dobu letu až 43 minut. Což je v porovnání s Mini 2 dost velký rozdíl. Nezdá se to, ale půlhodina letu je někdy opravdu málo. Snímky jsou trochu sytější než u Mini 2, ale jsou ostré, pěkné. Nicméně neumí držet pozici tak jako Mini 2. I když ho necháte v nějaké výšce bez dalšího příkazu, měl by tam prostě zůstat. V závislosti na okolních podmínkách se samozřejmě trochu hýbe, ale nemělo by to být plus mínus metr jako v případě Zino Pro. Takže se asi automaticky nevrátí do bodu vzletu. Pokud máte podložku na jednom místě, tak je to trochu nepříjemné.

Jinak má všechno, co bychom od dronu za takovou cenu očekávali. 3-osý gimbal, GPS (divně fungující), 4K rozlišení, ovladač s vestavěnou baterií, dosah 8 km a spousty funkcí v aplikaci. V porovnání s Mini 2 má trochu lepší cenu okolo10 000 Kč.

Níže se opět můžete podívat, jak vypadá let a video.

Závěr

Takže, co vybrat? Na tuto otázku si musí každý odpovědět sám. Nakonec to není o ničem jiném než o penězích. Pokud má někdo více prostředků, doporučoval bych vybrat DJI Mini 2. DJI je v tomto směru nejdál a výrobky jsou prověřené a kvalita snímků je této cenové relaci na nejlepší úrovni. Nicméně pokud je prostředků méně, model KF101 a jemu podobné můžou být alternativou. Na objednávku z Číny je to už ale celkem vysoká částka, může se stát, že zásilku zastaví celníci a bude třeba doplatit clo. O těch nejlevnějších ani nemá smysl uvažovat, pokud to nechcete jako hračku pro děti.

Naproti tomu jsou i extrémy, kdy si lidé pořídí DJI Mavic Air 2S nebo dokonce Mavic 2 PRO, který stojí v základu 35 000 Kč a nakonec to půl roce prodají, jelikož s ním vzlétli pětkrát za tu dobu. Je tedy dobré zvážit míru využití a tomu odpovídající cenu.

Good Flight.